• MS v Holicích úspěšně skončilo, jak velký kámen ti spadl ze srdce?

Dá se říct, že to byla tak obrovská rána , že to bylo slyšet na celém světě. Je pravdou , že když si vezmete do hlavy, uspořádat Mistrovství světa, tak si všichni mysleli, že jsem se zbláznil a já jim dokázal, že ne. Já, ba naopak se dal dohromady s príma lidmi a obklopil se partou těch pracovitých mravenečků, kteří mě vystrkali na vrchol světových pořadatelů a organizátorů závodů Mistrovství světa v motokrosu.

• Když jsi se do této akce pouštěl, tušil jsi vůbec, kolik to obnáší práce?

Myslel jsem si, že to bude podstatně jednodušší a rychlejší práce než to ve skutečnosti  byla. V lednu a únoru to vše šlo samo, ale s ubývajícím časem do doby závodu se vše velmi komplikovalo a začínali i neshody v realizačním týmu lidí. Věděl jsem, že to vše čeká na mě a na kolegu Jirku Šitinu, abychom to začali radikálně řešit a bez velkých emocí toto krátké období překonat. Je to prostě i tak, že jsem si pustil mezi sebe  lidi, kteří už naši pohlaváři zavrhli, ale já věděl, že to jsou právě oni, kteří nás dovedou na vrchol ve světě pořadatelství.

Skvělá parta  dřičů se nám v Holicích snažila pomoc na maximum a byli to právě oni, kteří čekali od nás s Jirkou, že to dotáhnem tak daleko, že se k nám světový motokros zase vrátí natrvalo.

• Jak ti bylo, když tři kola před cílem si tvůj svěřenec Martin Žerava zašlápl motorku?

Po dojezdu Martina v první jízdě jsem na něho hodil jen oko a nechtěl jsem mu podat ani ruku, abych mu nepřinesl smůlu do druhého závodu. Viděl jsem, že mu nervy pochodují a on se snažil to na sobě nedat znát. Už ho nějaký pátek znám a podobné situace, kdy se nervózně soustředí na další závod jsem s ním zažil. Tady jsme ale byli doma a na nás čekala celá veliká motoristická rodina diváků a našich příznivců a ti čekali na jedno jediné, náš Martin tady vyhraje… Hrozně jsem tomu věřil a tajně doufal, že tomu tak bude. Pár kol před koncem jsem se chtěl posunout k trati a Martinovi ukázat, že to bude v pohodě, když jsem se dostal za záda jednoho z českých mechaniků a v ten okamžik celé závodiště utichlo a já uviděl, že Martin v jedné zatáčce stojí a ostatní jedou dál. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal o to horší bylo vidět, že jediný člověk z toho má obrovskou radost a letí mu ruce nad hlavu. Byl to pohled na který já už nikdy nezapomenu a jemu taky né…… Přesto to pro nás dopadlo skvěle a my zase stáli na stupních vítězů ale na rozdíl od předchozí, jsme byli u nás DOMA.

• Hodně se diskutovalo o budoucnosti závodů v Holicích, jak to vidíš ty?

To je velmi těžká otázka na kterou ani já dnes neznám odpověď. Přichází na řadu naše povaha česká a ta upřednostňuje lest a závist. Myslím si, že nikde ve světě by se s takovou nikdo nesetkal. My, jako pořadatelé máme vložené investice do dalších pěti let se stát pořadateli MS ve třídě MX3 a EMX3. Máme na to i v době finanční krize prostředky a v cestě nám stojí ješitnost a zloba vedle sebe vystát někoho a nebo něco, co dalo velké úsilí a spíš někdo měl ten první nápad a dotáhl ho do zdárného konce. Nám však velikou oporou bude ten nádherný pocit a potlesk diváků, který doprovázel českého jezdec zase doma k vítězství v Mistrovství světa. My všichni jsme jim to dokázali a nezklamali je. Děkujeme Vám, milí diváci….., bez Vás by to něšlo…
Podobné příspevky:

• MX3/EMX2 Orehova Vas – výsledky (autor Jirka Šitina, vloženo 12.7.2010)
• MX3/EMX2 Orehova Vas – průběh (autor Jirka Šitina, vloženo 14.7.2010)
• Nová Paka – 12.4.2009 (autor Jirka Šitina, vloženo 14.4.2009)
• MX1/MX2 míří do USA (autor Jirka Šitina, vloženo 1.4.2010)
• MX3 Holice – moje postřehy – pátek (autor Jirka Šitina, vloženo 9.6.2009)